Hlavní architekt Cyril Vltavský: Politici a jejich vize mají vliv, jak bude Ostrava vypadat

5. leden 2016 | 01:36 | Ostrava-město
Cyril Vltavský. Foto: archiv MojeOstravsko.czCyril Vltavský. Foto: archiv MojeOstravsko.cz

Ostrava /VIZE PRO OSTRAVSKO/ - "Jednou z priorit územního plánování je zajištění kontinuálnosti rozvoje měst. Jistě si dovedete představit, že není možno například trasu dálnice měnit každé dva roky nebo navzájem zaměňovat plochy určené k bytové nebo průmyslové výstavbě," říká v rozhovoru pro MojeOstravsko.cz architekt Cyril Vltavský, vedoucí odboru Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy. Vystudoval VUT v Brně, fakultu architektury, obor urbanismus a územní plánování.

Reklama

Jak jste se dostal ke své současné odborné kariéře?

Hned po základní škole jsem využil šance dělat letní brigádu právě na útvaru hlavního architekta v Ostravě a následně pak pravidelně každé letní prázdniny. Po absolvování vysoké školy jsem pak na útvaru hlavního architekta začal pracovat jako sektorový architekt.

Název vámi vedeného útvaru je velmi zavádějící. Co je hlavní náplní vaší práce?

Málokdo vnímá, že útvar hlavního architekta je především úřadem územního plánování a jeho činnost je plně podřízena stavebnímu zákonu. Jeho postavení i pravomoci jsou jiné než před rokem 1989. Jeho hlavním úkolem je tedy koncepce rozvoje města nebo zjednodušeně pořizování územně plánovací dokumentace, která stanoví jeho rozvoj a je podkladem pro rozhodování stavebních úřadů, plánování investic i koncepčních rozhodnutí samosprávy města.

Ostrava má nový územní plán. Patříme mezi málo měst, kterým se povedlo jej pořídit. Například Praze ani Brnu se to zatím nepodařilo. Je však nutno podtrhnout, že územní plán není výtvorem jedné osoby, ale je velmi složitým a především kolektivním dílem, do jehož podoby vstupují orgány státní správy, ministerstva, politici a také podnikatelé a veřejnost. Výsledkem je vždy kompromis mezi vizemi a možnostmi.

To jaký kompromis se podaří mnohdy „vyjednat“, pak ovlivňuje podobu města na několik let dopředu.

Jak se daří naplňovat představy a jaké změny byly provedeny v tomto novém územním plánu?

Jednou z priorit územního plánování je zajištění kontinuálnosti rozvoje měst. Jistě si dovedete představit, že není možno například trasu dálnice měnit každé dva roky nebo navzájem zaměňovat plochy určené k bytové nebo průmyslové výstavbě. Proto také nelze předpokládat, že by ve městech vznikaly „úplně nové“ územní plány. Mění a upřesňuje se konkrétní řešení, ale zásady urbanistického řešení většinou zůstávají.  Ostrava není výjimkou.  Ano, aktualizovali jsme například dopravní řešení, navrhli jsme nové plochy pro zeleň, především pak hájené zelené biokoridory a biocentra tak, aby fungovaly a hlavně byly realizovatelné. Ty hlavní změny se ale odehrály v textové části územního plánu.  Prioritou je ochrana hodnot území, ochrana přírodních hodnot, jako například CHKO Poodří, řeky, ale také ochrana rodinné a bytové zástavby před nevhodnou výstavbou, která škodí tolik potřebné pohodě bydlení. Nová regulace tak chrání rodinné domy před průmyslovými objekty, které mohou bydlení zcela narušit a znehodnotit. Nově je zde zakomponována prostorová regulace, která nutí stavebníky dodržovat stavební čáry nebo respektovat výškovou hladinu lokality, respektovat a citlivě dotvářet veřejný prostor a náměstí. Cílem bylo vytvořit závaznou regulaci, kterou předchozí územní plány neměly, která umožní vynutit si úctu k okolí a citlivému dotváření městského prostředí. Územní plány takovou možnost totiž doposud neměly a města a úřady tak pouze soukromé výstavbě bezmocně přihlížely bez možnosti ovlivnit jejich podobu.

Jaké zajímavé vize v Ostravě jsou realizovatelné na příštích dvacet let?

Vize nebo plány jsou dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. Doménou těch dlouhodobých je právě územní plán. Jejich realizace není otázkou několika málo let, ale připravují se mnohdy i desítky let a z těchto důvodů se vymezují územními plány, které zajistí potřebné území a především kontinuitu přípravy jejich realizace.

Mezi takové patří výstavba severního spoje, který dokončí dopravní skelet města. Jeho potřebnost si město ověřilo při rekonstrukci svinovských mostů. Jeho realizace byla ale také v nedávné minulosti zpochybňována a jsem rád, že zmíněná rekonstrukce prokázala oprávněnost a správnost jeho zakotvení do územního plánu. Územní plán propojuje centrum města s dolní oblastí Vítkovic, upravuje regulaci oblíbených rekreačních lokalit, jako jsou Oderská niva, Ostravice apod. a to tak, aby je bylo možno účinně chránit, ale také doplnit o nezbytná zařízení a zázemí, která jsou s rekreací spjata a která zde Ostravanům chybí.

Jsou přehodnoceny významné křižovatky tak, aby se chovaly městsky a nevytvářely další prostorové bariéry, kterých zde máme víc než dost. Pro novou výstavbu jsou omezeny plochy ve volné krajině a upřednostněny naopak brownfields a plochy ve stávajícím zastavěném území města.

Pokud se týká středně a krátkodobých vizí, pak ty jsou doménou volebních období a konkrétních záměrů politických stran vzešlých z voleb. Územní plány je většinou neobsahují, ale umožňují a koordinují jejich realizaci.

Mezi takové patří například v minulých letech připravované revitalizace některých významných městských veřejných prostor a vznik nových náměstí jako třeba přestupní uzel na náměstí Republiky, nové náměstí na jižním městě, v Porubě, příprava sportovních a kulturních staveb apod.

Problémy s dopravními bariérami musí být náročné. Jaké řešení navrhujete v rámci vizí?

Nejen dopravní, ale prostorové bariéry obecně jsou v posledních letech velice diskutovaným tématem. V Ostravě se s nimi setkáváme také a i u nás od sebe navzájem oddělují jednotlivé části města a komplikují pohyb pěších. Jsou mezi nimi takové, které lze řešit v poměrně krátké době, pak ty, jejichž řešení si vyžádá i několik let. Nu ale máme i takové, jejichž řešení není jednoduché a mají-li vůbec řešení, pak jsou dnes spíš vizí do daleké budoucnosti.

Příkladem je třeba ulice Místecká, od Hrabové až k nájezdu na dálnici. V celé této délce ji pěšky překonáte jen v několika místech a je tak typickou bariérou v území. Jistě, lze sice říci, že se jedná o daň za naopak rychlé a fungující severojižní komunikační propojení a fungující dopravní skelet města, to asi ano, ale rozhodně se tímto problémem bude muset město zabývat. Určitě není řešením její demolice, jak jsem v minulosti občas zaslechl. Jedná se o významnou součást dopravního skeletu města.

Takové řešení by bylo podle mne zase opačným extrémem. Mám za to, že má-li město fungovat, nelze upřednostnit jednu jeho funkci před druhou a tedy zvažovat zda pěšák nebo auto, ale vyváženy a citlivě vyřešeny musí být obě. Řešením může být třeba obdoba Vídně nebo Bilbaa v severním Šapnělsku, kde jsou tyto významné dopravní tepny překlenuty nebo ponořeny pod zem, zůstávají tak „v podzemí“ a povrch přenechávají pěším.

Hovořil jste o studiích. Čím jste se v nich v poslední době zabývali?

Pořizujeme urbanistické studie, ve kterých se zabýváme a řešíme specifické problémy většinou významných veřejných prostor. Studie pak navrhují jejich úpravy, či rekonstrukce. Na ně pak navazuje zpracování investičních záměrů města, které prověří podmínky jejich realizace, včetně finanční náročnosti. Ty jsou podkladem pro případné začlenění takového záměru do rozpočtu města na další roky. Teprve v takovém případě má návrh řešení šanci na svou realizaci.

Jaké prostory jste například řešili?

Tak namátkou například studie mapující bariéry na celém území města, které tak vytvářejí jakousi zásobárnu problémů, kterým se s městskými obvody budeme podrobněji věnovat. Mezi nimi je i zmíněná ul. Místecká, Opavská nebo Horní. Pokračujeme s projektanty na myšlence vzniku nových náměstí v Porubě a Ostravě-Jihu. Budeme se zabývat problematickým podchodem v Hrabůvce u Dřevoprodeje, do kterého lidé chodit musí, ale bojí se v něm.

Zajímavá studie byla ta, která se zabývala náměstím Republiky, která připravuje podmínky pro urbanistickou soutěž na podobu „nového“ náměstí, navrhuje úpravy bezbariérovosti přestupního uzlu s úpravou počtu nástupišť ve prospěch komfortu pěších, kterým se zvětší plochy s lavičkami a dokonce i zelení. Pracujeme na úpravě prostoru před kostelem a kinem Luna v Ostravě-Zábřehu, prostoru, který není dokončen od doby, kdy byl Zábřeh projektován.

I tato studie bude dle mého názoru podkladem pro urbanistickou soutěž budoucího náměstí. Pracujeme na studii tržiště u náměstí SNP. Vizí je poměrně hodně. Uvidíme, jak se nám je podaří zvládnout, zda na ně budou potřebné finance.

Na závěr něco o zeleni. Jak jste spokojen s řešením prvků ekologické stability v oblasti územního plánu? Počítalo se například s vlastnickými vztahy?

Územní systém ekologické stability (ÚSES) se poprvé v územních plánem objevil v devadesátých letech. Jeho realizace ale byla v mnohých případech velice složitá nebo spíš nereálná. Biokoridory přecházely přes zastavěné části města, dopravní tepny, průmyslové areály a podobně. V novém územním plánu jsme proto nejpalčivější problémy odstranili a navrhli řešení, které by již mělo umožnit jej realizovat. Ty části ÚSES, které neměly šanci na to, aby smysluplně fungovaly,  jsme nahradili novými a většinou širšími koridory, jejichž realizace již má smysl a opodstatnění. Město si je jejich významu vědomo a proto se v minulých letech snažilo pozemky pro jejich realizaci vykupovat a ÚSES postupně budovat. Ostrava patří mezi zelená města a zeleně si váží a chrání ji. Její ochrana patří mezi jedny z priorit zakotvených do územního plánu.

Rozhovor je součástí multimediálního projektu Vize pro Ostravsko, který patří pod platformu Vize pro Česko.

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

4.25 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat/zobrazit komentáře

Komentáře



Top zprávy

Zaorálek bude volebním lídrem, Sobotka končí v čele ČSSD. Stranu přebírá Chovanec

Zaorálek bude volebním lídrem, Sobotka končí v čele ČSSD. Stranu přebírá Chovanec

14/6 / ZPRÁVY / ČR - Krize v sociální demokracii má po středečním (14.6.2017) zasedání grémia strany rozuzlení. Bohuslav Sobotka končí jako předseda sociální demokracie, stranu převezme Milan Chovanec. Volebním lídrem je Lubomír Zaorálek.


Baník lanaří Baroše, do první ligy vstoupí s novým koučem Kučerou

Baník lanaří Baroše, do první ligy vstoupí s novým koučem Kučerou

14/6 / SPORT / OSTRAVA - Baník Ostrava se po roce stráveném ve druhé lize vrací do nejvyšší fotbalové soutěže. Přestože do první ligy dovedl tradiční celek zkušený trenér Vlastimil Petržela, v nejvyšší soutěži jej povede Radim Kučera, pro kterého to bude první trenérská štace v první lize. Dosud vedl druholigové Znojmo.


O fotbal v Opavě má zájem švýcarská společnost s čínským kapitálem

O fotbal v Opavě má zájem švýcarská společnost s čínským kapitálem

11/6 / VIZE / OPAVA - Že by se v opavském fotbale blýskalo na lepší časy? Opavský fotbal chce údajně koupit švýcarská firma s čínským kapitálem. Slezský klub, který po dlouhá léta působí ve druhé lize, by se s finanční injekcí od zahraničního investora mohl v dohledné době posunout do nejvyšších pater českého fotbalu.


Světový rekordman Usain Bolt poběží na Zlaté tretře stovku

Světový rekordman Usain Bolt poběží na Zlaté tretře stovku

11/6 / SPORT / OSTRAVA - Světový rekordman Usain Bolt přijede 28. června 2017 podeváté na Zlatou tretru, stovku v Ostravě běžel zatím čtyřikrát. Nejlepšího času dosáhl v roce 2009, kdy cílovou rovinku prolétl za 9,77 sekundy s neregulérní podporou větru. Třikrát Bolt na Zlaté tretře závodil na dvoustovce a jednou na netradiční trati 300 metrů. Vždy vyhrál.




MojeOstravsko.cz Novinky v regionech

Karvinsko, Opavsko, Havířovsko, Třinecko, Novojičínsko, Frýdeckomístecko, Bruntálsko


MojeOstravsko.cz je součástí krajské redakce mediální skupiny MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Kde se diskutuje?

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
MojeOstravsko.cz na Seznam.cz
MojeOstravsko.cz na Facebooku


Redakce MojeOstravsko.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!